Závěrečná zpráva o proběhnuvší výstavce na šumvaldské faře

    Šumvaldská fara, jak vypadá v současnostiNedávno skončená výstavka na šumvaldské faře začala o víkendu 8.-9.9., kdy i v České republice probíhaly Dny evropské kultury. Pravidelně bývají při těchto dnech otevřeny i běžně nezpřístupňované památkové objekty. Celorepublikovýinternetový portál je přístupný všem a zájemci naněm mohou nalézt seznamy objektů s nabídkou programu a s údaji o otevírací době. Letos poprve byly vyhlášeny i Dny technických památek. Pro Šumvald i Břevenec je zde otevřená zatím nevyužívaná možnost zapojit se. Mohly by být otevřeny nejen kostel, fara a kaple, ale i škola a některé zemědělské usedlosti, mlýny atd., pokud by jejich majitelé měli zájem. Vstup je v těchto dnech bezplatný. Že by návštěvníci dobrovolně přispěli na údržbu památky, je jistě možné.
    Výstavka byla první neděli otevřena již po mši v kostele sv. Mikuláše pro účastníky zájezdu z Palkovic a Metylovic, kteří za organizační pomoci pí Jiřiny Axmannové a Marie Brázdové přijeli uctít památku svého faráře P. Romualda Filipa, šumvaldského rodáka, u příležitosti 45. výročí jeho úmrtí. Se zájmem si ji prohlédl i P. Antonín Kryl (nar. 1918 v Šumvaldě) za doprovodu své neteře pí Žofie Čurdové. Projevoval živý zájem o dění v rodišti. Nad albem fotografií Jaroslava Konečného si připomněl školní léta a s dojetím vzpomínal zvláště na svoji primici v dubnu 1942. Tehdy mu německé úřady nepovolily tradiční průvod z otcovského domu, a proto bylo využito velikonoční Bílé soboty, kdy početný průvod družiček a občanů podpořil svého sourodáka a doprovodil novokněze průvodem kolem kostela (kdy se šlo v opačném směru, jak P. Kryl zdůraznil).
    1/ K cyrilometodějskému výročí byla letos vystavena jedna z pěti korouhví zachovaných na šumvaldské faře – korouhev s vyobrazením obou slovanských věrozvěstů. Dle sdělení historičky Mgr. Marie Dokoupilové-Nevěřilové se pro rok 2013, k výročí 1150 let od příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu r. 863, chystá v Olomouci výstava s touto tematikou. Fotografie šumvaldské korouhve byla poskytnuta k tomuto případnému účelu. Dále byl na výstavce zpřístupněn článek o cyrilometodějských křížích nacházejících se na Úsovsku, přehled šumvaldskýchfarářú, fotografie z primicí kněží, šumvaldskýchrodáků,  z v minulosti přifařených obcí byla blíže představena Dolní Libina.
    2/ Šumvald objektivem Jaroslava Konečného, oběti 2. sv. války, z let kolem r. 1940. Jaroslav Konečný zanechal větší množství snímků z rodinného, studentského života i dění v obci. Dokumentoval obec a její okolí, zvláště dolní konec, s citem umělce.
    3/ 38 fotografiíučitele Jindřicha Kasala, působícího na ZDŠ v Šumvaldě v letech 1958-1973. Většina z nich pochází z r. 1961. Kvalitní a citlivé snímky žáků první třídy, jejímž byl v Šumvaldě třídním učitelem, letošních pětašedesátníků, polních prací v obci na samém počátku let 1960, divadelních představení – Ferdy mravence pro děti a Divé Báry a Čarokrásné ševcové pro dospělé, soutěže tvořivosti mládeže, dětských her před školou a na rybníce…
    4/ Zabrání Dvora jako předzvěst zabrání 34 usedlostí za 2. sv. v. – 71 let. Byly vystaveny zvětšeniny barevných kreseb kronikáře Jana Kouřila z jeho archivušumvaldských domů, dokončeného pro výstavu k 700. výročí Šumvaldu. Doplňovaly je texty z posední doby, zabývající se teorií a praxí osidlovací politiky, uplatněné v období záboru nacistickou Třetí říší také v obci Šumvald.
    5/ Aleš Balcárek – 150 let od úmrtí, ukázky básníkovy poezie a korespondence, texty k předchozím výročím z pera Miloslava Makase v Šumvaldských novinách, materiály z archivu Univerzity Karlovy (zápisy z jednání spolku Blaník a Radhošť), studentské práce o Alšovi, Vítězslavovi a Petrovi Balcárkovýcha básně z Literárních soutěží Alše Balcárka z r. 2002 a 2012.
    6/ Společnost Alše Balcárka – 75 let od založení spolku, který měl za cíl hospodářské a kulturní povznesení Severní Moravy, skupinová fotografie ze zakládající schůze v Uničově, seznam členů, šanon materiálů shromážděných k tomuto tématu Janem Motlíčkem z Úsova.
    7/ Jan Kouřil, kronikář obce – 111 let od narození, část jeho pozůstalosti na část výstavy zpřístupnil p. Josef Seidl, který zároveň několikrát osobně prezentoval návštěvníkům fotografie a zápisy z Kouřilova archivu jednotlivých domů v Šumvaldě, z archivu starostů obce, ředitelů základní i mateřské školy a obvodních lékařů. Je jistě dobře, že alespoň touto formou měl dlouholetý kronikář a badatel v místních dějinách účast na společenském dění v obci, kterého se vždy rád aktivně zúčastňoval.
    8/ Leopold Šrubař, varhaník a učitel hudby – 120 let od narození, 40 let od úmrtí. Podařilo se spojit se s vnukem Zdeňkem Šrubařem, vychovávaným od narození svým dědečkem, který poskytl několik fotografií a dokumentů. Přes vážné zdravotní potíže je přivezl osobně a zároveň využil příležitosti  zúčastnit se oslav 725 let Šumvaldu na sokolském stadioně. Byl zpřístupněn také článek p. Josefa Šenka v Šumvaldských novinách z r. 2002, v němž vzpomíná široce i na bohatou činnost šumvaldského Sokola.
    9/ Sokol – 101 let šumvaldské jednoty, materiály z Pamětního spisu a snímky z oslav 90.výročí TJ Sokol Šumvald. Zajímavý bylPamátník všesokolského sletu z r. 1926 z pozůstalosti Karla Kobylinského. Obsahovalvlepené tablo s podobiznami všech účastníků ze Šumvaldu na tomto sletě, fotografii s přesným vyznačením pozice, kde na Strahovském stadioněcvičili šumvaldští muži, členskou legitimaci účastníka sletu, vstupenku na sletové vystoupení i do šaten pro cvičence. Pozorný návštěvník výstavy mohl zaznamenatm.j. notový záznam sokolského pochodu, složeného na slova básně Alše Balcárka.
    10/ Hasiči zapůjčili řadu fotografií – starších skupinových i pozdějších, pořízených často p. Vladislavem Štenclem, např. z kácení máje r. 1962 i dalších z působení a cvičení spolku, ze závodů, zespolečenských událostí i posledního rozloučení se členy šumvaldského hasičského sboru. Vystaveno bylo jedno z dobových alb mladých hasičů.
    11/  Jakub Lolek, 95 let od úmrtí, učitel, kronikář, historiograf severní Moravy, osobnost (spolu s Kunešem Sonntagem), k jejímuž badatelskému a literárnímu odkazu se přihlásila Společnost Alše Balcárka – ukázka z jeho Kroniky úsovského panství.
    Dále byla k dispozici diplomová práce Milady Kouřilové o základní škole v Šumvaldě, Dlouhé Loučce a okolních přiškolených obcích, pamětní kniha farnosti šumbaldské, publikace o regionu i obci, hanáckém kroji a hanácké jízdě králů…
    Za pomoc a součinnost při přípravě výstavky v r. 2012 patří můj upřímný dík (v abecedním pořadí)
    -v logistice: Bohumilu Blahákovi, Jaroslavě Čajové st., farnosti Šumvald, hasičům-Květoši Smrčkovi, Jirkovi Hejlovi, Pavlu Hödlovi, Šárce Kallerové, Marii Koutné, Radku Krylovi, Ctiradu Lolkovi-Loštice,Zdeňku Meistrovi-Libina, Obecnímuúřadu v Dlouhé Loučce-starostovi Koláčkovi, Obecnímu úřadu v Šumvaldě-starostovi Šenkovi, Petru Pazderovi, Josefu Seidlovi;
    -za poskytnuté exponáty: Vlastě Bartoňkové-Mottlové, farnosti Šumvald, hasičskému sboru Šumvald, Hance Hejlové, rodině Hejlové, Janě Horákově-Velká Bystřice, Jindřichu Kasalovi, Mirce Konečné, Miladě Kouřilové, rodině Malované, Zdeňku Meistrovi-Libina, Janu Motlíčkovi-Úsov, Josefu Seidlovi, Zdeňku Šrubařovi-Olomouc.
    Na závěr bych ráda vyslovila přání, aby obdobné osvětové akce povzbudily zájem spoluobčanů o péči o osobní a rodinné památky a dokumenty a d., jejichž hodnota v čase jen roste. Platí rčení, že kořeny naší současnosti a budoucnosti vyrůstají z naší minulosti.
    Jaroslava Čajová